# KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ


## Pages

- [Recenze: Slovanské literatury v evropském kontextu : zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ](https://kroatistikabrno.cz/recenze/recenze-slovanske-literatury-v-evropskem-kontextu-zvlastnosti-vyvoje-a-promysleni-alternativ/): Petr STEHLÍK – Ivo POSPÍŠIL – Josef ŠAUR – Josef DOHNAL – Marcel ČERNÝ – Pavel PILCHSlovanské literatury v evropském kontextu : zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativBrno: Masarykova univerzita 2023, 153 s.ISBN 978-80-280-0491-0 Recenzovaná kolektívna monografia sa zaoberá zvláštnosťami slovanských literatúr v kontexte európskeho literárneho vývoja. Poukazuje na vybrané prípady vytvárania dobových alternatív formulovaných vo vzťahu k prevládajúcemu dobovému diskurzu a vzorovým európskym literárnym modelom. Obsahuje šesť príspevkov, zoradených podľa chronologického kľúča, ktorým predchádza predhovor editorov písaný v českom, ako aj v anglickom j;azyku. Prvá kapitola monografie s názvom Dubrovnicko-dalmatská renesanční literatura: charakteristika a specifika v evropském kontextu, autorom ktorej je Petr Stehlík, sa sústreďuje na esenciálne kontúry renesančnej literatúry […]
- [Aleksandra WOJTASZEK](https://kroatistikabrno.cz/studie/aleksandra-wojtaszek/): Poetry and Engagement: Monika Herceg in the Labyrinth of Herstory and Itstory Abstract: Monika Herceg is an award-winning Croatian poet of the young generation. She has published three volumes of poetry: Početne koordinate (2018), Lovostaj. (2019) and Vrijeme prije jezika (2020). Herceg’s poetry abounds in multi-layered, open metaphors, and makes numerous references to vital contemporary problems, primarily connected with systemic violence against women and nature. Particularly the second volume, which is less personal than the poet’s debut, yet more programmatic and engaged, refers to the issues raised by feminist theory. Its compositional axis determines the theme of femininity and women’s stories (herstory). Herceg’s […]
- [Branislav OBLUČAR](https://kroatistikabrno.cz/studie/branislav-oblucar-2/): Politika iz zraka, šume i vode – ekokritičko čitanje romana Brod za Issu Roberta Perišića* Kriza okoliša kriza je imaginacije, jedna je od premisa ekokritike. Ipak, u suvremenom hrvatskom romanu malo je djela koje krizi okolišne imaginacije posvećuju pažnju, možda i stoga što je okoliš u hrvatskoj književnosti i danas najčešće dekorativna komponenta izmaštanoga svijeta. U okolišu se radnja odigrava, ali on nije njezin aktivni dio. Roman Roberta Perišića Brod za Issu (2023) izniman je jer izvrće ovaj odnos – može ga se nazvati okolišnim tekstom upravo zato što ga oblikuje imaginacija svjesna današnje klimatske i okolišne krize. Nazivajući Brod za Issu okolišnim tekstom, imam na umu […]
- [XI. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (25.–26. 3. 2026)](https://kroatistikabrno.cz/xi-kroatisticka-setkani-v-brne-25-26-3-2026/): Hosty XI. kroatistických setkání v Brně byli literární vědci Branislav Oblučar (Ústav komparativní literatury FF v Záhřebu) a Aleksandra Wojtaszek (Ústav slovanských filologií FF v Krakově), spisovatelka, básnířka a esejistka Asja Bakić (Záhřeb) a pražští kroatisté Karel Jirásek (Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií FF UK) a Adéla Senftová (Ústav východoevropských studií FF UK). Branislav Oblučar z ekokritické perspektivy pojednal o jednom z nejzdařilejších chorvatských románů posledních let Brod za Issu (2022) Roberta Perišiće a o zvířatech v tvorbě soudobého klasika chorvatské poezie Danijela Dragojeviće. Aleksandra Wojtaszek analyzovala vzájemný obraz Romů v chorvatské literatuře a Chorvatů v romské literatuře. Adéla Senftová prezentovala neprobádanou problematiku poutních rukopisů moravských a slovenských Chorvatů z 19. a počátku 20. století, přičemž se soustředila na jejich vztah […]
- [Recenze: Vlast i pravopis](https://kroatistikabrno.cz/recenze/recenze-vlast-i-pravopis/): Krešimir MIĆANOVIĆVlast i pravopisZagreb: Matica hrvatska 2024, 355 s.ISBN 978-953-341-262-7 Krešimir Mićanović (*1968) působí na Katedře chorvatského spisovného jazyka Ústavu kroatistiky Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu, kde se věnuje otázkám jazykové politiky a standardologie. Mezi českými kroatisty je znám nejen jako jeden z největších odborníků na dějiny standardizace spisovné chorvatštiny a spoluautor dodnes užívané příručky chorvatského pravopisu (Lada Badurina – Ivan Marković – Krešimir Mićanović: Hrvatski pravopis, Zagreb: Matica hrvatska 2007, 662 s.), ale také jako opakovaný host Ústavu slavistiky FF MU v Brně, kde přednášel již několika generacím tamních kroatistů a balkanistů, kterým se rovněž v minulosti představil jako prozaik.[1] Pod lapidárním titulem Mićanovićovy poslední knihy Vlast […]
- [Petr STEHLÍK](https://kroatistikabrno.cz/studie/petr-stehlik-2/): Přehled dějin česko-chorvatských vztahů Charakteristika vztahů Česko-chorvatské vztahy zahrnují politické, kulturní a hospodářské vztahy mezi českými zeměmi (Čechy, Morava, česká část Slezska) a zeměmi obývanými chorvatským etnikem (území někdejšího historického Chorvatska, Slavonie, Dalmácie, část Istrie, Bosny a Hercegoviny, jižní a západní části historických Uher) od středověku do začátku 19. století, kdy se postupně transformovaly do podoby vztahů mezi dvěma moderními národy – Čechy a Chorvaty. Nejintenzivnější byly česko-chorvatské vtahy v 19. a na začátku 20. století. Přispívala k tomu mj. skutečnost, že Češi žili po řadu staletí společně s Chorvaty uvnitř stejného státního útvaru – habsburské monarchie. Po roce 1918 se Češi stali občany vícenárodního Československa a Chorvati vícenárodní Jugoslávie. Velká část politických a hospodářských vztahů mezi […]
- [Petr STEHLÍK](https://kroatistikabrno.cz/studie/petr-stehlik/): Predziđe i most : Simbolička konceptualizacija graničnoga položaja Hrvatske u izvornome jugoslavizmu Rad je posvećen simboličkoj konceptualizaciji graničnoga položaja Hrvatske u izvornom obliku hrvatske nacionalno-integracijske ideologije jugoslavizma koju su početkom 60. godina 19. stoljeća formulirali Josip Juraj Strossmayer i Franjo Rački. Hrvatska je stoljećima bila područje na granici dvaju svjetova – zapadnokršćanske Europe i islamskog Orijenta, odnosno Habsburške Monarhije i Osmanskoga Carstva. Taj je položaj od 16. stoljeća dobio svoju simboličku dimenziju u obliku ideologema o Hrvatskoj kao predziđu kršćanstva koji je igrao značajnu ulogu u samopercepciji Hrvata. Međutim u drugoj polovici 19. stoljeća taj ideologem doživljava svoju preobrazbu u koncepciju Hrvatske kao mosta između Zapada i Istoka. Tu su promjenu inicirali upravo gore spomenuti glavni […]
- [Lana MOLVAREC](https://kroatistikabrno.cz/studie/lana-molvarec/): U Splitu i oko Splita. Ekonomija, prostor i suvremeni hrvatski roman1 Posljednjih dvadesetak godina svjedočimo i u hrvatskoj znanosti o književnosti tzv. prostornom obratu koji obilježava proučavanje prostora kao dinamične dimenzije književnih tekstova, koji su uvijek djelimice imaginirani, no s druge strane svojom mimetičnosti progovaraju o složenoj vezi upisivanja ljudskog djelovanja u prostor i njegova označavanja te djelovanju prostora na književne protagoniste. U svjetlu prostornog obrata, nastao je cijeli niz studija koje tematiziraju urbane univerzume Zagreba, Dubrovnika, Pariza, Londona, Berlina, Rijeke u istaknutim djelima hrvatskih književnika. Ovo će izlaganje razmotriti predodžbe Splita i splitske okolice u nekoliko suvremenih književnih romana. U kulturnim predodžbama 20. stoljeća Split ima istaknutu ulogu. Dat će se kratak pregled dominantnih predodžbi: […]
- [František ŠÍSTEK](https://kroatistikabrno.cz/studie/frantisek-sistek/): Diskurzy o příčinách násilí na moderním Balkáně Stereotypní diskurs o Balkáně jako prostoru „staletých nenávistí,“ jehož obyvatelé mají údajně větší sklony k násilí než lidé ze střední a západní Evropy, byl spolu se všemi souvisejícími nuancemi v akademickém prostředí asi již definitivně zavržen ve druhé polovině 90. let 20. století, kdy jej ve své vlivné práci Imagining the Balkans podrobila fundované a systematické kritice bulharsko-americká historička Maria Todorovová (*1949).1 Kniha se rychle stala klasikou, jejíž myšlenky v následujících letech dále potvrdila a rozváděla řada následovníků z mnoha zemí. Snad každá druhá odborná publikace, věnovaná takřka libovolnému aspektu dějin jihovýchodní Evropy, se dnes vůči představě o údajné specifičnosti a rozšířenosti balkánského násilí zpravidla hned […]
- [Zvonko TANESKI](https://kroatistikabrno.cz/studie/zvonko-taneski/): Миљенко Јерговиќ во книжевно-критичкот и во медиумскиот дискурс во Македонија Уште на самиот почеток на прилогов сакаме, in medias res, јасно да го потенцираме неспорниот факт дека авторот Миљенко Јерговиќ полека, но сигурно, и благодарение на досега реализираните преводи на македонски јазик, почнува мошне впечатливо да го шири и да го бранува љубопитството на книжевната критика, како и на редакциите за култура на медиумите во Република Македонија во поново време. Јерговиќ, кој од некои е нарекуван „хрватски“, „босански“, т.е. „босанско-хрватски“, а од други, пак, едноставно „контроверзен“ автор беше за првпат книжно публикуван во Македонија во 1999 година, кога НИК Лист […]
- [Marek PŘÍHODA](https://kroatistikabrno.cz/studie/marek-prihoda/): Slovanství Juraje Križaniće Jakékoliv úvahy nad slovanstvím ve středoevropském prostoru vyžadují poznání jeho časových a geografických přesahů. Bez porozumění tradici a kořenům tohoto fenoménu lze jen obtížně provést jeho kritickou analýzu, popřípadě se pokusit zformulovat moderní politiku zaměřenou na region střední a východní Evropy a založenou na jiném než slovanském základě. v této souvislosti se domnívám, že jednou neopominutelných postav středoevropského slovanství je Chorvat Juraj Križanić. Právě slovanská idea, zahrnující snahu o povznesení slovanských jazyků, úsilí o církevní jednotu Slovanů a projekt reforem, jejichž konečným cílem mělo být posílení slovanských národů a obnova jejich státnosti, tvoří osu díla a činnosti tohoto pozoruhodného autora.1 1) Historiosofie Klíč k pochopení Križanićových myšlenkových koncepcí […]
- [Maroš MELICHÁREK](https://kroatistikabrno.cz/studie/maros-melicharek/): Národná symbolika a mýtus v srbských, chorvátskych a bosnianských vojenských piesňach obdobia r. 1991 – 1995 Vojenské konflikty v dejinách ľudstva majú svoje neodmysliteľné zákonitosti, akými sú bojujúce vojská, velenie, technika, výzbroj, taktika, víťazi a porazení. Pravdou však zostáva, že vymenované komponenty nie sú jedinými, ktoré danú mozaiku vytvárajú – v dejinách Balkánu obzvlášť. Už od obdobia raného novoveku pochodovali osmanské vojská za zvukov kapiel známych ako mehterân (v modernej  turečtine mehter bölüğü), na západe známych ako janičiarske kapely, keďže jadro tvorili práve janičiarske jednotky.1 Faktom zostáva, že v skúmanom regióne je vojenská hudba elementom prežívajúcim stáročia. Aké transformácie však nabrala počas krvavého juhoslovanského konfliktu na konci 20. storočia? […]
- [Tvrtko VUKOVIĆ](https://kroatistikabrno.cz/studie/tvrtko-vukovic/): Ludost pjesništva: Ideja dara u Cesarićevoj Pjesmi mrtvog pjesnika Očinska ljubav „Pjesme su kao djeca. Ne podnose izdvajanja… Ali ako je već potrebno: ‚Povratak‘, ‚Pjesma mrtvog pjesnika‘i neke kraće stvari kao ‚Tiho, o tiho govori mi jesen‘. U njima sam najadekvatnije izrazio sebe. I kad bih ponovno mogao birati, opet bih izabrao poeziju. Ona mi daje trenutke u kojima živim svojim suštinskim životom. Jer poezija nije matematika (…) poezija je tonjenje u mraku, pregršt svjetlosti, intenziviranje života i život sam!“(Cesarić 1984: 112) „Pjesme su kao djeca. Ne podnose izdvajanja… Ali ako je već potrebno” itd. (Cesarić 1984: 112) Čini se da baš ondje gdje izdvajanja ni u kojem slučaju […]
- [Evelina RUDAN](https://kroatistikabrno.cz/studie/evelina-rudan/): Strah na dvije razine: Likovi kojih se plaše djeca i likovi kojima odrasli plaše djecu SažetakOpreka visoko/nisko uglavnom je razmatrana u suodnosu usmene i pisane kulture,  međutim i sami sudionici u usmenokomunikacijskim procesima uspostavljaju određenu hijerahiju na različitim razinama (npr. status kazivača, status određenoga žanra i sl.). U ovom se radu ona  istražuje kroz suodnos priča o protagonistima koje odrasli doživljavaju  dovoljno ozbiljnima da ih na različite načine tabuiziraju i likova kojima ti isti odrasli plaše djecu.ključne riječi: visoko/nisko, usmenost, predaja, likovi kojima se plaši, baba roga, bauk „Prestani plakati, ako nećeš u taj ću te čas dati vuku“1 prijeti baka svom plačljivom unuku u jednoj Ezopovoj basni. Basna govori o vukovoj […]
- [Paulina PYCIA](https://kroatistikabrno.cz/studie/paulina-pycia/): Primjedbe uz poljski i engleski prijevod Andrićeva romana Na Drini ćuprija U članku se analiziraju poljski i engleski prijevod izabranih struktura u kojima prevoditelji jesu, ili nisu, vodili računa o posebnosti bosanske kulture, jezika i mentaliteta te simbolike. Svrha je ovoga rada prikazati različita pojedinačna prevoditeljska rješenja za kulturnospecifičan i obilježen leksik (posebno orijentalizme) te njihovu ekvivalentnost i funkcionalnost. Korpus analize čine poljski prijevod Most na Drinie (prev. Halina Kalita, Warszawa 1985) i engleski prijevod The Bridge on the Drina (prev. Lovett F. Edwards, London 1959).  Većina prevoditelja slaže se s tvrdnjom da su dva izvora tzv. praktične neprevodljivosti: kulturne razlike i jezične razlike. Prve su uvijek veći izazov. Tekst i konotacije […]
- [Pavel PILCH](https://kroatistikabrno.cz/studie/pavel-pilch/): Nepopularni egzistencijalizam u popularnoj „književnosti“ U ovome se tekstu bavimo egzistencijalnim slojevima hrvatske strip-serije Vučine, čija je autorica Sonja Gašperov koja se koristi pseudonimom Sonjecka. Sonja Gašperov, koja živi i radi u Splitu, autorica je nekoliko različitih stripova čiji su glavni junaci antropomorfni vukovi, a koje osim te alegorije spajaju i drugi elementi. Međutim potrebno je dodati da su stripovi o vučinama zapravo različita ostvarenja nekoliko mogućih žanrova stripa. Tri su strip-albuma kojima se bavimo: prvi se zove Od kolijevke do groba u kojemu je riječ o autobiografiji jednoga vučjeg lika ispričanoj bez riječi, samo crtežom uz nekoliko engleskih riječi uglavnom onomatopejske naravi te u pravilno nacrtanim kadrovima. Stotinu […]
- [Branislav OBLUČAR](https://kroatistikabrno.cz/studie/branislav-oblucar/): Stvarnosna poezija S obzirom da se u hrvatskoj književnoj kritici i znanosti o književnosti suvremeno pjesništvo već uobičajilo sagledavati unutar desetljetnih ritmova, zanimljiva je slučajnost da je početak i kraj prošle dekade obilježio fenomen poznat kao stvarnosna poezija. Iako je karakteristike ove pjesničke tendencije kritika već prepoznala u pjesništvu 90-ih, vrhunac vala stvarnosnog pisanja dogodio se na početku nultih, kada je fenomen dobio ime i postao jasno vidljiv. Robert Perišić nazvao ga je i opisao prema analogiji s tada zahuktalom mimetičkom prozom, i to u kratkom tekstu na ovitku prvijenca Tatjane Gromače Nešto nije u redu? iz 2000. godine, koji je do danas ostao paradigmatskim, blistavim primjerom stvarnosne poezije. U sljedećih nekoliko godina […]
- [Krešimir MIĆANOVIĆ](https://kroatistikabrno.cz/studie/kresimir-micanovic/): Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika (Natuknica za povijest jezične politike) 1. Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika sročena je kao amandman u okviru javne rasprave o promjenama Ustava SFRJ iz 1963. Usvajanjem prvih amandmana na taj Ustav u travnju 1967. napravljen je prvi konkretniji korak u višegodišnjem razdoblju reforme jugoslavenske federacije koje će završiti 1974. donošenjem novog saveznog i novih republičkih ustava (Bilandžić, Hrvatska moderna povijest, 1999). Na poticaj Upravnog odbora Matice hrvatske održan je 9. ožujka skup „eksperata za probleme hrvatskog književnog jezika“ zaključke kojega je uobličila „posebna komisija“ u tekst naslovljen Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika. Matica hrvatska poslala je Deklaraciju na odobrenje/usvajanje nizu hrvatskih […]
- [Perina MEIĆ](https://kroatistikabrno.cz/studie/perina-meic/): Hrvatska književnost u BiH: Izazov(i) hrvatske književne historiografije Odgovor na pitanje što je to hrvatska književnost u BiH iznimno je složen. Svaki pokušaj preciznijeg definiranja ovog dinamičnog književnog sustava neminovno prati dvije vrste problema. U jednu se skupinu svrstavaju problemi neknjiževne naravi (ideologija, politika i sl.), dok se u drugoj pojavljuju pitanja metodološke (književnoznanstvene) naravi. Ovi potonji najočitije dolaze do izražaja onda kad se postavi pitanje: kako definirati a, slijedom toga, i primjereno književnopovijesno prezentirati pretpostavljeni književni sustav. Navedene skupine problema (neknjiževni i metodološki) međusobno su povezani i na neki način uvjetovani. Utječući jedni na druge svojim mehanizmima oblikuju strukturu književnopovijesnog prikaza stvarajući ujedno i našu predodžbu o navedenom sustavu. […]
- [Nikola KOŠĆAK](https://kroatistikabrno.cz/studie/nikola-koscak/): Od stilistike do politike: Uporabe žargona u suvremenoj hrvatskoj prozi Očigledno je da se u raznim kulturnim situacijama uspostavljaju različiti tipovi odnosa između književnosti i kolokvijalnog jezika. U pojedinim razdobljima književne konvencije dopuštaju samo neke moduse infiltriranja svakodnevnog usmenog jezika i njegovih regionalno, lokalno, klasno i (sub)kulturno specifičnih inačica u jezik literarnog teksta. Drugi su ekstrem razdoblja svjevrsnih procvata kolokvijalizirane književnosti, poput onoga kod nas potkraj 90-ih i nekoliko godina poslije. Detekcija raznih finesa reprezentiranja kolokvijalnoga jezika u pisanom fikcijskom tekstu svakako je jedna od zahvalnijih stilističkih tema, no bavljenje njome ne mora biti cijepljeno ni od interpretacije politike tekstova koji se čitaju. Književne uporabe raznih varijanata kolokvijalnog jezika […]
- [Maciej CZERWIŃSKI](https://kroatistikabrno.cz/studie/maciej-czerwinski/): Čovjek na mostu i neizbježna pripadnost grupi : O Andrićevu romanu Na Drini ćuprija 1.Adrićev je roman Na Drini ćuprija odmah nakon objavljivanja (1945.) kanoniziran u kulturi ondašnje Jugoslavije, pa onda i prosvjeti, kao svojevrsna apoteoza jugoslavenske ideologije u srpskoj varijanti ili, u najmanju roku, kao vjerodostojni dokaz koji potvrđuje vjersku i nacionalnu nesnošljivost na prostorima Bosne i Hercegovine prikazujući u negativnom svijetlu muslimansku kulturu i Bošnjake uopće. U prilog takvoj interpretaciji idu prvenstveno izvanknjiževne činjenice, osobito politički angažman Andrića, njegovo opredjeljenje za srpski jezični izraz ili doktorska disertacija o islamskoj kulturi u Bosni. Čini se da je poznavanje Andrića kao pisca determinirano upravo tim čimbenicima. I tako se oni, ti čimbenici, projiciraju na njegova […]
- [Tomislav BOGDAN](https://kroatistikabrno.cz/studie/tomislav-bogdan/): Kratki spojevi : Zamke konktekstualizacijskih pristupa renesansnoj književnosti U radu se, uglavnom načelno ali i na ponekome primjeru iz hrvatske književne historiografije te iz dubrovačke i dalmatinske književnosti, kritizira neutemeljeno povezivanje književnih tekstova 16. stoljeća i izvanknjiževne zbilje. U svojevrsnom premještanju naglasaka pokazuje se do kakvih pogrešaka može dovesti zanemarivanje tekstualističkog, imanentističkog pristupa ranonovovjekovnoj književnosti i inventara korisnih znanja što ga on osigurava. Pritom se, dakako, ne poriče vrijednost kontekstualizacijskih pristupa, čiji su rezultati u primjeni na starijim književnim tekstovima često vrlo vrijedni i korisni. Jasno je da književnost ne treba hermetički odvajati od drugih društvenih praksi, samo se pokušava rehabilitirati, ponovno naglasiti svijest o tome da su djela o kojima […]
- [Básně (Evelina Rudan)](https://kroatistikabrno.cz/preklady/basne-evelina-rudan/): VŠE, CO LETOS NA JAŘE POTŘEBUJUVše co letos na jaře potřebujujejedna hezká měkká košileabych v ní mohlalétat a chodita tančit a mluvita spát a mysletjedna hezká měkká košileabych v ní mohla pozorovati tebe i jeho i jea abyste se nezlobilijedna hezká měkká košileaby z ní hlupáci zelenalimoře vrhalo pěnujezevec vykopal norua bratrův pes Leochytil jezevcejedna hezká měkká košileaby uzrál med pod knihamia opice přeskočila duhuabych byla a aby mě v níbyloplno  TEMNÁ PLOCHA I ŘADA(báseň útěchy)Svět je temná plochamarinovaná ryba i bezhlavá sršeňsvět je spona s pólyplát s želvoui kraví oháňka před deštěmsvět je namydlený krajícpomerančový květ i podřimující andělésvět je jehlasvět je obrazčíslo i zákonprádlo i rytmusmašina-strojúder i čáralinka i rámpříze na pokraji zkázyi vyrytá dlaňsvět je š […]
- [Sčítání obyvatel – nový náboženský svátek? (Asja Bakić)](https://kroatistikabrno.cz/preklady/scitani-obyvatel-novy-nabozensky-svatek-asja-bakic/): Chtěla jsem utéct před stresem, který vyvolává aktuální sčítání obyvatelstva, a tak jsem sáhla po knize, která s ním nemá nic společného – The Secret Life of Pronouns. Ukázalo se, že to nebyla zrovna nejchytřejší volba, neboť autor James W. Pennebaker tvrdí, že básníci umírají dříve než spisovatelé a jiní umělci a že se skoro 20 % z nich – zabije. K sebevraždě jsou údajně zvláště náchylní básníci, kteří často používají zájmeno „já“. Když jsem viděla, jak Pennebaker zároveň tvrdí, že slovní zásoba prozrazuje dispozici žen k negativním náladám a hlubokým myšlenkám, které se projevují stálým užíváním slov a obratů jako: myslím si, že, věřím, že, tudíž, pročež, a že právě ženy […]
- [Cesta do Brna, srdce Chorvatska (Asja Bakić)](https://kroatistikabrno.cz/preklady/cesta-do-brna-srdce-chorvatska/): „Co je to cizinec? Člověk, díky němuž si myslíš, že jsi doma.“Edmond Jabès Většina lidí by nejspíš na dotaz, čím je známé Česko, odpověděla, že je to pivo, hlavní město Praha a česká kinematografie. Mně by se donedávna v souvislosti s Českem nejprve vybavily pornoherečka Daniella Rush, na niž myslím častěji než na některé své přátele, a Československo. Teď se ale věci mají úplně jinak. Když dnes někdo přede mnou zmíní Česko, tak mě jako první napadne – Chorvatsko. Někdo by mohl namítnout, že mé asociace tvoří začarovaný kruh, neboť Chorvatsko je možné vnímat jako pornoherečku, která se proslavila v devadesátých letech, herečku, která pak […]
- [Básně (Asja Bakić)](https://kroatistikabrno.cz/preklady/basne-asja-bakic/): BÁSNÍŘKA Z ROKU 1960Oblíkla jsem si vesmírnej skafandrA jsem připravená vykročit ke hvězdámAle drží mě na ZemiDělají ze mě šaškaNamísto kosmonautaJe ze mě básnířkaCo na stejdži recitujeSvý hvězdný veršeAby si chlapi oddechli odOnanováníA ženskýOd fénování ***mý nehty se barví:některý do rudajiný do zelenaale jeden se pořád odmítáideologicky vybarvit.strašně se plete.ať dělá, co chce,stejně je na levici ODPOLEDNÍ SEBEIRONIEMouchy kroužíSvůj symbolickej letKolem lustruJelikož se nikdoNeposral uprostřed pokojeOčekávám, že přistanouNa mě SEBEVRAŽEDKYNĚ S VYSOKÝMI ESTETICKÝMI NÁROKYoblíkla jsem si žlutouať je na žlutý rudáaž mě přejede autobusz Živinicv 15:40 DO RODINNÉHO ALBASvazuješ mi ruceA svlíkáš mě do nahaPovídáš:Tuhle nebudeme moctUkazovat dětem HRDINOVÉmuži v maskáčích přijeli v autěa […]
- [Recenze: Dějiny Černé Hory](https://kroatistikabrno.cz/recenze/recenze-dejiny-cerne-hory/): František ŠÍSTEKDějiny Černé HoryNakladatelství Lidové noviny, Praha 2017, 560 s.ISBN 978-80-7422-498-0 František Šístek (nar. 1977) je předním českým balkanistou, který se dlouhodobě profiluje jako odborník na černohorskou problematiku. Není proto divu, že se právě tento historik působící na Historickém ústavu AV ČR a Institutu mezinárodních studií FSV UK zhostil úkolu sepsat objemnou syntézu historie zmíněné jihoslovanské země pro prestižní edici Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny. Šístek vlastně logicky navázal na své dosavadní bádání, jehož výstupem byly vedle mnoha dílčích studií především monografie Junáci, horalé a lenoši: obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti 1830–2006 (Praha 2011) a první přehled dějin Černé Hory v češtině, který […]
- [Recenze: Korespondence TGM](https://kroatistikabrno.cz/recenze/recenze-korespondence-tgm/): Ladislav HLADKÝ – Jana ŠKERLOVÁ – Pavel CIBULKA (eds.)Korespondence T. G. Masaryk  – Slované: Jižní SlovanéPraha, Masarykův ústav a Archiv AV ČR – Historický ústav AV ČR 2015, 597 s.ISBN 978-80-87782-46-0 (MÚA AV ČR); 978-80-7286-266-5 (HÚ AV ČR) Jak dokládá před šesti lety vydaná kolektivní monografie Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy (Praha, Historický ústav 2010), styky Čechů s jižními Slovany mají dlouhou a bohatou tradici. Tomu odpovídá i poměrně rozsáhlý korpus textů, které tyto – v některých obdobích nadstandardně intenzivní – vztahy zkoumají. Přesto však mnohé kapitoly z česko-jihoslovanských styků nebyly dosud náležitě zhodnoceny a zejména starší práce na toto téma bývají poznamenány slovanským sentimentem tvůrců. České a jihoslovanské badatele proto v tomto směru nadále čekají mnohé výzvy, a to jak na polích […]
- [Recenze: Stijn Vervaet](https://kroatistikabrno.cz/recenze/recenze-stijn-vervaet/): Centar i periferija u Austro-Ugarskoj. Dinamika izgradnje nacionalnih identiteta u Bosni i Hercegovini od 1878. do 1918. godine na primjeru književnih tekstova.Synopsis, Zagreb – Sarajevo 2013, 532 s.ISBN 978-953-7035-87-7 (Zagreb) – 978-9958-587-71-9 (Sarajevo) Problematikou utváření moderních národů v Bosně a Hercegovině (dále BaH) během čtyř desetiletí trvající rakousko-uherské správy tohoto území (1878–1918) se dosud zabývali především historikové. Z relevantních historiografických prací vydaných po roce 1990 bych uvedl například monografie Srećka M. Džaji, Ladislava Hladkého a Robina Okeye.1 Kniha mladého belgického slavisty Stijna Vervaeta, který momentálně působí na Katedře literatury, areálových studií a evropských jazyků v norském Oslu, jejich bádání zásadním způsobem doplňuje o nový rozměr, jemuž dosud nebyla věnována patřičná pozornost. Vervaet totiž ve […]
- [I. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (29. 10. – 1. 11. 2013)](https://kroatistikabrno.cz/i-kroaisticka-setkani-v-brne-29-10-1-11-2013/): Historicky prvních Kroatistických setkání v Brně se zúčastnili dva hosté působící na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. Literární vědec prof. Tomislav BOGDAN proslovil cyklus přednášek o chorvatské renesanční literatuře v evropském kontextu a filmolog prof. Nikica GILIĆ pojednal jednak o žánrovém a modernistickém filmu v Chorvatsku, poetice Záhřebské školy kresleného filmu a tendencích současného chorvatského filmu, jednak odborně uvedl projekce několika reprezentativních děl chorvatského animovaného filmu a tří celovečerních hraných filmů, které patří ke klenotům chorvatské kinematografie. Jednalo se o filmy Bříza (1967, Ante Babaja), Kdo zpívá, nemá zlé úmysly (1970, Krešo Golik) a Co Iva natočila 21. října 2003 (2003, Tomislav Radić). Součástí prvních setkání bylo také představení knihy Bosna v chorvatských národně-integračních […]
- [II. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (1.–4. 4. 2014)](https://kroatistikabrno.cz/ii-kroatisticka-setkani-v-brne-1-4-4-2014/): V rámci II. kroatistických setkání v Brně jsme přivítali čtyři hosty z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Polska. Dr. Paulina PYCIA ze Slezské univerzity v Katovicích si připravila výukový blok věnovaný translatologickým tématům. Dr. Branislav OBLUČAR z Ústavu komparativní literatury FF v Záhřebu představil současnou chorvatskou poezii a jeho fakultní kolega z Ústavu kroatistiky dr. Nikola KOŠĆAK pojednal o rétorice odporu v chorvatské hudbě, tisku a současné próze. K jeho přednáškovému cyklu se též pojila projekce dokumentárního filmu o jugoslávském punku a nové vlně Šťastné dítě (2003, Igor Mirković). Součástí druhých setkání byl rovněž literární večer s básnířkou a blogerkou Asjou BAKIĆ. Domácí barvy tentokrát hájila Mgr. Mirna STEHLÍKOVÁ ĐURASEK, která se ve své přednášce zabývala frazeologickými […]
- [III. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (1.–3. 10. 2014)](https://kroatistikabrno.cz/iii-kroatisticka-setkani-v-brne-1-3-10-2014/): Zahraničním hostem III. kroatistických setkání v Brně byl polský slavista, kroatista a sémiotik doc. Maciej CZERWIŃSKI z Krakova, který pronesl tři tematicky různorodé přednášky o rétorice chorvatských komunistů, chorvatských a srbských historických narativech a klasickém románu Iva Andriće Most na Drině. Českou kroatistiku zastupovali dr. Marek PŘÍHODA z Prahy přednáškou o význačném představiteli chorvatského slavismu Juraji Križanićovi a mgr. Pavel PILCH z našeho pracoviště, který představil poetiku jednoho z nejosobitějších hudebníků a umělců na současné postjugoslávské scéně Damira Avdiće. Součástí programu byla rovněž projekce krátkého dokumentárního filmu o ženské punkrockové skupině Punčke (2013) a koncert chorvatské kapely Vlasta Popić. PROGRAM FOTOGALERIE
- [IV. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (30.–31. 10. 2014)](https://kroatistikabrno.cz/iv-kroatisticka-setkani-v-brne-30-31-10-2014/): Zahraničními hosty IV. kroatistických setkání v Brně byli záhřebští kroatisté prof. Tvrtko VUKOVIĆ, který ve své přednášce poukázal na problematické aspekty interpretace poezie Dobriši Cesariće v chorvatském vzdělávacím systému, a prof. Krešimir MIĆANOVIĆ, jenž představil vývoj chorvatského spisovného jazyka v poválečné Jugoslávii. Domácí pracoviště tentokrát reprezentovala Mgr. Nela MARTINKOVÁ rozborem jazyka posledních parlamentních voleb v Chorvatsku. Program doplnila projekce celovečerního filmu chorvatského režiséra Arsena Antona Ostojiće Halimina cesta (2012). PROGRAM FOTOGALERIE
- [V. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (8.–12. 3. 2016)](https://kroatistikabrno.cz/v-kroatisticka-setkani-v-brne-8-12-3-2016/): V rámci V. kroatistických setkání v Brně jsme přivítali dva zahraniční hosty. Chorvatská literární vědkyně doc. Evelina RUDAN z Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu proslovila cyklus přednášek o lidové slovesnosti v chorvatské literatuře od renesance do současnosti. Slovenský historik dr. Maroš MELICHÁREK z Katedry historie FF v Košicích věnoval své přednášky problematice ustašovského koncentračního tábora Jasenovac a nacionalistických písní provázejících krvavý rozpad Jugoslávie. Pořádající Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky Ústavu slavistiky reprezentoval jeho vedoucí dr. Pavel KREJČÍ, který zhodnotil základní východiska a publikace chorvatské frazeologie ve srovnání s výsledky české, slovenské, bulharské a srbské frazeologie. V rámci kulturní části programu se tentokrát uskutečnil literární večer zaměřený na představení básnické tvorby Eveliny Rudan, […]
- [VI. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (26.–28. 3. 2018)](https://kroatistikabrno.cz/vi-kroatisticka-setkani-v-brne-26-28-3-2018/): V rámci VI. kroatistických setkání v Brně vystoupili tři zahraniční přednášející. Bosenskohercegovská literární vědkyně prof. Perina MEIĆ z FF Univerzity v Mostaru proslovila cyklus přednášek věnovaný chorvatské literatuře v Bosně a Hercegovině. Slovensko-makedonský literární vědec doc. Zvonko TANESKI z Katedry slovanských filologií FF v Bratislavě věnoval svou přednášku tématu exilu v esejistice mezinárodně proslulé spisovatelky Dubravky Ugrešić. Slovinský historik a filolog Bc. Oliver PEJIĆ představil výsledky svého multidisciplinárního výzkumu rakousko-uherských učebnic pro Bosnu a Hercegovinu. Pořádající Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky Ústavu slavistiky reprezentoval doc. Václav ŠTĚPÁNEK, který ve své přednášce předestřel dvě vize budoucnosti Jugoslávie, jež v 80. letech vykrystalizovaly v řadách tamních komunistů. Zároveň byl hlavním řečníkem na prezentaci sborníku Studia Balkanica […]
- [VII. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (11.–13. 3. 2019)](https://kroatistikabrno.cz/vii-kroatisticka-setkani-v-brne/): Hlavními hosty VII. kroatistických setkání v Brně byly dvě paleoslavistky z chorvatského Osijeku prof. Milica LUKIĆ a dr. Vera BLAŽEVIĆ KREZIĆ, které ve svém společném výukovém bloku představily tradici chorvatského hlaholského písemnictví. Soustředily se přitom na její méně známé novější fáze vývoje a současnou pozici nejstaršího slovanského písma v chorvatském veřejném a akademickém diskursu. Podruhé se Kroatistických setkání v Brně zúčastnil literární vědec prof. Tomislav BOGDAN z Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu, který pronesl přednášku o podobách kolektivní identity v tvorbě básníků raného období chorvatské renesanční literatury. Vystoupil též pražský historik a kulturní antropolog dr. František ŠÍSTEK, který ve své přednášce pojednal o chorvatské menšině v Černé Hoře a Černohorcích v Chorvatsku. Současně byla za Šístkovy […]
- [VIII. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (3.–4. 4. 2023)](https://kroatistikabrno.cz/viii-kroatisticka-setkani-v-brne/): V rámci VIII. kroatistických setkání v Brně jsme přivítali tři zahraniční hosty. Leszek Małczak (Katovice) ve svých přednáškách pojednal o ideologických a subversivních strategiích překládání chorvatské literatury v komunistickém Polsku. Lana Molvarec (Záhřeb) se zabývala fenoménem cestování a reprezentacemi Splitu v současné chorvatské próze. Aleksandra Wojtaszek (Krakov) představila poetiku současných chorvatských básnířek Dorty Jagić a Moniky Herceg. Tradiční přednáškový blok zahraničních odborníků doplnily dvě odpolední tematické sekce určené nejen pro akademickou veřejnost. První z nich jsme uspořádali ve spolupráci s Katedrou jihoslovanských a balkanistických studií FF UK a pod záštitou Českého komitétu balkanistů pod názvem Překládání z jihoslovanských literatur: česká perspektiva. Sekce se skládala z přednášky Petra Stehlíka Jihoslovanské literatury v českých knižních překladech […]
- [IX. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (8.–9. 4. 2024)](https://kroatistikabrno.cz/ix-kroatisticka-setkani-v-brne-8-9-4-2024/): V rámci IX. kroatistických setkání v Brně nás svou návštěvou poctili Krešimir Mićanović a Tvrtko Vuković z Ústavu kroatistiky FF Univerzity v Záhřebu, ředitel Slovanského ústavu AV ČR Václav Čermák a František Šístek z Historického ústavu AV ČR. Krešimir Mićanović provedl posluchače svých přednášek peripetiemi vývoje jazykové standardizace v královské a socialistické Jugoslávii. Tvrtko Vuković věnoval svůj tematický blok naléhavé a kontroverzní problematice, již představuje postavení literatury a otázka významu jejího studia v současnosti. Václav Čermák proslovil přednášku o jedné z nejvýznamnějších kapitol starších dějin česko-chorvatských vztahů, v níž se soustředil na trojjazyčné hlaholské písemnictví, které vzniklo v církevní slovanštině, staročeštině a starochorvatštině v pražském klášteře Na Slovanech. Přednáškovou část doplnila prezentace novějších slavistických a balkanistických knih spjatých […]
- [X. KROATISTICKÁ SETKÁNÍ V BRNĚ (14.–17. 11. 2024)](https://kroatistikabrno.cz/x-kroatisticka-setkani-v-brne/): Jubilejní X. kroatistická setkání v Brně byla netradiční svou formou i obsahem. Nesla se totiž ve znamení výročí Čtvrtstoletí chorvatských studií na FF MU, jak také zněl jejich podtitul. Záštitu nad akcí převzala děkanka Filozofické fakulty MU doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D., a finančně ji podpořilo Ministerstvo vědy, školství a mládeže Chorvatské republiky. Na slavnostním zahájení promluvili děkanka FF MU I. Radová, velvyslankyně Chorvatské republiky v ČR J. E. Ljiljana Pancirov, honorární konzul Chorvatské republiky v Brně Michal Chládek, vedoucí Ústavu slavistiky FF MU Václav Štěpánek, garant Jihoslovanských a balkánských studií na Ústavu slavistiky Pavel Krejčí a hlavní organizátor Kroatistických setkání v Brně Petr Stehlík. Ústřední částí programu prvního […]
- [KONTAKT](https://kroatistikabrno.cz/kontakt/): Mgr. Petr Stehlík, Ph.D.stehlik.petr@phil.muni.cz Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.pilch@phil.muni.cz Ústav slavistikyFilozofická fakulta MUArna Nováka 1602 00 Brno
- [PŘEKLADY](https://kroatistikabrno.cz/preklady/): Asja BAKIĆ (*1982, Tuzla, Bosna a Hercegovina)Bosenskohercegovská a chorvatská básnířka, prozaička, blogerka a překladatelka. V rámci Kroatistických setkání v Brně v roce 2014 se uskutečnilo její autorské čtení. Podruhé se brněnskému publiku představila v roce 2026, kdy proběhla literární beseda o její prozaické tvorbě. Básně (Pavel Pilch)Cesta do Brna, srdce Chorvatska (Petr Stehlík)Sčítání obyvatel – nový náboženský svátek? (Petr Stehlík)Jugofuturismus jako past (Pavel Pilch) Ivica ĐIKIĆ (*1977, Tomislavgrad, Bosna a Hercegovina)Chorvatský spisovatel, novinář a scénárista. Je autorem románu Beara: Dokumentární román o genocidě ve Srebrenici, jenž v roce 2021 vyšel česky v překladu Petra Stehlíka. Ukázka z románu Beara uveřejněná v časopise A2 Evelina RUDAN (*1971, Pula, Chorvatsko)Chorvatská literární vědkyně a básnířka. Zabývá se ústní lidovou […]
- [RECENZE](https://kroatistikabrno.cz/recenze/): Krešimir MIĆANOVIĆVlast i pravopisZagreb: Matica hrvatska 2024, 355 s.ISBN 978-953-341-262-7 Recenze (Petr Stehlík) Petr STEHLÍK – Ivo POSPÍŠIL – Josef ŠAUR – Josef DOHNAL – Marcel ČERNÝ – Pavel PILCHSlovanské literatury v evropském kontextu : zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativBrno: Masarykova univerzita 2023, 153 s.ISBN 978-80-280-0491-0 Recenze (Matej Mordáčik) Lana BASTAŠIĆChyť toho králíkapřel. Jakub NovosadPraha: Argo 2022, 224 s.ISBN 978-80-257-3987-7 Recenze na webu iliteratura.cz (Pavel Pilch) Ivica ĐIKIĆBeara: Dokumentární román o genocidě ve Srebrenicipřel. Petr Stehlík CPress, Praha 2021, 232 s., ISBN 9788026436867 Recenze v časopise A2 (Pavel Pilch) František ŠÍSTEKDějiny Černé HoryNakladatelství Lidové noviny, Praha 2017, 560 s.ISBN 978-80-7422-498-0 Recenze (Petr Stehlík) Ladislav HLADKÝ […]
- [STUDIE](https://kroatistikabrno.cz/studie/): Tomislav BOGDAN(*1973, Split, Chorvatsko)Chorvatský literární vědec a básník. Působí na Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu, kde přednáší chorvatskou literaturu raného novověku. Jeho užší specializací je dalmatská a dubrovnická renesanční lyrika. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2013 cyklus přednášek o chorvatské renesanční literatuře v evropském kontextu a v roce 2019 přednášku o podobách kolektivní identity ve tvorbě básníků raného období chorvatské renesanční literatury. Kratki spojevi : Zamke konktekstualizacijskih pristupa renesansnoj književnosti Maciej CZERWIŃSKI(*1976, Krakov, Polsko)Polský slavista, překladatel, literární kritik a esejista. Působí na Ústavu slovanské filologie Jagellonské univerzity v Krakově. Zabývá se kulturní sémiotikou, analýzou diskursu a stylistikou. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2014 tři tematicky různorodé přednášky o rétorice chorvatských […]
- [HISTORIE](https://kroatistikabrno.cz/historie-setkani/)
- [AKTUÁLNĚ](https://kroatistikabrno.cz/aktualne/): 23. dubna 2026 Na web jsme přidali recenzi Mateje Mordáčika, jež se věnuje kolektivní monografii Slovanské literatury v evropském kontextu : zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. 02. dubna 2026 Na web jsme přidali studii Aleksandry Wojtaszek Poetry and Engagement: Monika Herceg in the Labyrinth of Herstory and Itstory a recenzi románu Chyť toho králíka Lany Bastašić z pera Pavla Pilcha. 01. dubna 2026 Na web jsme přidali studii Branislava Oblučara Politika iz zraka, šume i vode – ekokritičko čitanje romana Brod za Issu Roberta Perišića. 27. března 2026 XI. kroatistická setkání v Brně jsou za námi. Děkujeme všem hostům a zúčastněným, fotografie a shrnutí naleznete zde.
- [O PROJEKTU](https://kroatistikabrno.cz/): ZÁMĚR, NÁPLŇ, PŘÍNOS Kroatistická setkání v Brně organizuje Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o platformu pro neformální setkávání i odborný dialog českých kroatistů s jejich protějšky z Chorvatska a dalších zemí, v nichž jsou studovány chorvatský jazyk, literatura, kultura a dějiny. Náplní Kroatistických setkání v Brně jsou jednak přednášky zahraničních i domácích odborníků určené primárně studentům Jihoslovanských a balkánských studií, jednak doprovodný kulturní program pro širší publikum, který se skládá z filmových projekcí, autorských čtení, koncertů a představení nových knih spjatých s chorvatskou problematikou či prostředím. Cílem Kroatistických setkání v Brně je tak vedle zprostředkovávání dialogu odborníků z různých zemí a zpestření výuky našich studentů rovněž seznamování domácí veřejnosti s reprezentativními představiteli a díly chorvatské kultury. NAMJERA, […]

## Optional

- [Agent (MCP protocol)](websites-agents.hostinger.com/kroatistikabrno.cz/mcp)

[comment]: # (Generated by Hostinger Tools Plugin)