Tomislav BOGDAN
(*1973, Split, Chorvatsko)
Chorvatský literární vědec a básník. Působí na Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu, kde přednáší chorvatskou literaturu raného novověku. Jeho užší specializací je dalmatská a dubrovnická renesanční lyrika. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2013 cyklus přednášek o chorvatské renesanční literatuře v evropském kontextu a v roce 2019 přednášku o podobách kolektivní identity ve tvorbě básníků raného období chorvatské renesanční literatury.
Kratki spojevi : Zamke konktekstualizacijskih pristupa renesansnoj književnosti
Maciej CZERWIŃSKI
(*1976, Krakov, Polsko)
Polský slavista, překladatel, literární kritik a esejista. Působí na Ústavu slovanské filologie Jagellonské univerzity v Krakově. Zabývá se kulturní sémiotikou, analýzou diskursu a stylistikou. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2014 tři tematicky různorodé přednášky o rétorice chorvatských komunistů, chorvatských a srbských historických narativech a klasickém románu Iva Andriće Most na Drině.
Čovjek na mostu i neizbježna pripadnost grupi : O Andrićevu romanu Na Drini ćuprija
Nikola KOŠĆAK
(*1979, Varaždín, Chorvatsko)
Chorvatský literární vědec a stylista. Působí na Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu, kde se zabývá stylistikou současné chorvatské prózy, teorií stylu, žargonem a grafostylistikou. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2014 cyklus přednášek o rétorice odporu v chorvatské hudbě, tisku a současné próze.
Od stilistike do politike : Uporabe žargona u suvremenoj hrvatskoj prozi
Perina MEIĆ
(*1975, Sarajevo, Bosna a Hercegovina)
Bosenskohercegovská literární vědkyně. Přednáší literární teorii a novější chorvatskou literaturu na FF Univerzity v Mostaru. Vydala monografie věnované literárněhistorické metodologii (2010, Čitanje povijesti književnosti: metodološki modeli književnopovijesnih istraživanja u hrvatskoj znanosti o književnosti) a tvorbě A. Stamaće (2011, Znamen: fragmenti o književnom i znanstvenom djelu Ante Stamaća), knihu recenzí (2010, Od riječi do riječi: književnokritičke zabilješke) a tři soubory studií (2012, Smjerokazi: teorijske i književnopovijesne studije; 2015, Književne perspektive: teorijske i književnopovijesne studije; 2015, Izazovi: hrvatska književnost u BiH i druge teme). V rámci Kroatistických setkání v Brně vystoupila v roce 2018 s výukovým blokem Hrvatska književnost u BiH (Chorvatská literatura v Bosně a Hercegovině).
Hrvatska književnost u BiH : Izazov(i) hrvatske književne historiografije
Maroš MELICHÁREK
(*1984, Košice, Slovensko)
Slovenský historik a balkanista. Působí na Katedře historie FF v Košicích. Zabývá se evropskými dějinami 19. a 20. století a problematikou nacionalismu na Balkáně, se zvláštním zřetelem k Jugoslávii (1918–1991), Srbsku a Kosovu. Je členem International Napoleonic Society (INS) a Royal Historical Society. V rámci Kroatistických setkání v Brně v roce 2015 proslovil přednášky o koncentračním táboře v Jasenovci a srbských válečných písních z 90. let 20. století.
Krešimir MIĆANOVIĆ
(*1968, Brčko, Bosna a Hercegovina)
Chorvatský jazykovědec a spisovatel. Působí na Katedře chorvatského spisovného jazyka Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu. Hlavními oblastmi jeho odborného zájmu jsou standardologie, jazyková politika a dějiny chorvatského spisovného jazyka. Je členem Komise pro spisovné jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů. Vedle řady odborných studií a několika beletristických knih vydal monografie Varijacije na temu jezika i varijanata. Standardologija Dalibora Brozovića (2018), Hrvatski s naglaskom: standard i jezični varijeteti (2006) a příručku Hrvatski pravopis (2007, spoluautoři: Lada Badurina a Ivan Marković). Ukázky z jeho prozaické tvorby vyšly v českém překladu v Revolver Revue (60/2005). V rámci Kroatistických setkání v Brně proslovil v roce 2014 přednášku o standardizaci chorvatštiny v poválečné Jugoslávii, v roce 2024 provedl posluchače svých přednášek peripetiemi vývoje jazykové tandardizace v královské a socialistické Jugoslávii.
Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika (Natuknica za povijest jezične politike)
Lana MOLVAREC
(*1983, Záhřeb, Chorvatsko)
Chorvatská literární vědkyně. Působí na Katedře novější chorvatské literatury Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu. Jejími hlavními oblastmi odborného zájmu jsou kultury cestování, teorie prostoru a identity v současné chorvatské literatuře, vztah ekonomiky a literatury a literatura pro děti. Je autorkou monografie Kartografije identiteta. Predodžbe izmještanja od 1960-ih do danas (2017) a editorkou sborníků Mjesto, granica, identitet. Prostor u hrvatskoj književnosti i kulturi (2014), Metafore u hrvatskom jeziku, književnosti i kulturi (2019, spolu s Tatjanou Pišković), Povijest, tekst, kontekst. Zbornik radova posvećen Krešimiru Nemecu (2020, spolu s Mašou Kolanović), Emocije u hrvatskome jeziku, književnosti i kulturi (2020, spolu s Tatjanou Pišković) a Ekonomija i književnost (2022, spolu s Marijanou Hameršak a Mašou Kolanović). Společným jmenovatelem dvou přednášek, které proslovila během svého brněnského hostování v roce 2023, byly reprezentace turistických praxí v chorvatské literatuře a kultuře.
U Splitu i oko Splita : Ekonomija, prostor i suvremeni hrvatski roman
Branislav OBLUČAR
(*1978, Bjelovar, Chorvatsko)
Chorvatský literární vědec a básník, který působí na Ústavu komparativní literatury FF v Záhřebu, kde se zabývá současnou chorvatskou poezií, psychoanalytickou teorií a avantgardou. V rámci Kroatistických setkání v Brně představil v roce 2014 současnou chorvatskou poezii. Při své druhé návštěvě v roce 2026 se ve svém přednáškovém bloku věnoval poezii Danijela Dragojeviće a románu Brod za Issu Roberta Perišiće.
Politika iz zraka, šume i vode – ekokritičko čitanje romana Brod za Issu Roberta Perišića
Pavel PILCH
(*1986, Třinec)
Český kroatista a komiksolog. Působí na Ústavu slavistiky FF MU v Brně, kde přednáší literární teorii, translatologii a dějiny literatury. Jeho hlavním výzkumným zájmem jsou proměny komiksových žánrů a komiks v zemích bývalé Jugoslávie. Je spoluorganizátorem Kroatistických setkání v Brně.
Marek PŘÍHODA
(*1976, Vlašim)
Český slavista a historik. Působí na Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří písemnictví a dějiny východní a jihovýchodní Evropy období středověku a raného novověku. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2014 přednášku o význačném představiteli chorvatského slavismu Juraji Križanićovi.
Paulina PYCIA
(*1979, Sosnovec, Polsko)
Polská kroatistka, působí na Ústavu slovanské filologie Slezské univerzity v Katovicích, kde vyučuje jazykovědné a translatologické předměty i prakticky zaměřené kurzy chorvatského jazyka. Ve svém výukovém bloku v rámci Kroatistických setkání v Brně v roce 2014 se zabývala teoretickou i praktickou stránkou překladatelství.
Primjedbe uz poljski i engleski prijevod Andrićeva romana Na Drini ćuprija
Evelina RUDAN
(*1971, Pula, Chorvatsko)
Chorvatská literární vědkyně a básnířka. Zabývá se ústní lidovou slovesností na Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu. V rámci Kroatistických setkání v Brně v roce 2015 proslovila cyklus přednášek o lidové slovesnosti v chorvatské literatuře od renesance do současnosti. Při stejné příležitosti se konal literární večer věnovaný představení její básnické tvorby.
Strah na dvije razine : Likovi kojih se plaše odrasli i likovi kojima odrasli plaše djecu
Petr STEHLÍK
(*1978, Jablonec nad Nisou)
Český slavista, balkanista a historik. Působí na Ústavu slavistiky FF MU v Brně. Zabývá se problematikou národních ideologií a formování moderních balkánských národů. Je hlavním iniciátorem a organizátorem Kroatistických setkání v Brně.
Predziđe i most : Simbolička konceptualizacija graničnog položaja Hrvatske u izvornome jugoslavizmu
František ŠÍSTEK
(*1977, Most)
Český historik a kulturní antropolog. Působí jako vědecký pracovník v Historickém ústavu AV ČR, vyučuje balkanistiku na Katedře ruských a východoevropských studií při Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze. Zabývá se moderními dějinami a současností bývalé Jugoslávie, obrazy a stereotypy Balkánu, otázkami kolektivní identity a nacionalismem. Mezinárodně vynikl zejména jako specialista na dějiny a současnou problematiku Černé Hory. V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2019 přednášku Chorvati v Černé Hoře a Černohorci v Chorvatsku po rozpadu Jugoslávie. Zároveň byla představena jeho kniha Dějiny Černé Hory (2017). V roce 2024 se též zúčastnil prezentace novějších slavistických a balkanistických knih spjatých s chorvatskou tematikou.
Zvonko TANESKI
(*1980, Skopje, Makedonie)
Makedonsko-slovenský literární vědec, překladatel a básník. Vyučuje jihoslovanské literatury, kapitoly z dějin uměleckého překladu a makedonštinu na Katedře slovanských filologií FF v Bratislavě. V centru jeho badatelských zájmů se nachází problematika slovensko-makedonských literárních a kulturních vztahů. V rámci Kroatistických setkání v Brně proslovil v roce 2018 přednášku o esejistice Dubravky Ugrešićové.
Миљенко Јерговиќ бо книжевно-критичкот и во медиумскиот дискурс во Македонија
Tvrtko VUKOVIĆ
(*1969, Slavonski Brod, Chorvatsko)
Chorvatský literární teoretik, kritik a básník. Působí na Katedře novější chorvatské literatury Ústavu kroatistiky FF v Záhřebu. Hlavními oblastmi jeho odborného zájmu jsou chorvatská literatura a kultura v období moderny, chorvatská poezie od modernismu do současnosti, literární a kulturní teorie. Je členem Chorvatského sdružení spisovatelů (HDP), PEN klubu a Chorvatské filologické společnosti. Vydal dvě sbírky poezie, panoráma současné chorvatské poezie Off line (2001) a odborné monografie Tjeram krdo riječi. Retorika preobrazbe, zavođenja i bunta u pjesništvu Vesne Parun (2023), Lov na degenerike. O nekim vidovima uspostave psihijatrijskog diskursa u Banskoj Hrvatskoj i njegovoj ulozi u izgradnji građanskog društva (2023, spoluautorka: Mislava Bertoša), Na kraju pjesme. Studije o modernoj hrvatskoj lirici i njezinim politikama (2018), Tko je u razredu ugasio svjetlo? Predrasude, stranputice i moguće promjene u poučavanju i proučavanju lirike na primjerima Cesarićevih pjesama „Voćka poslije kiše“ i „Pjesma mrtvog pjesnika“ (2012), Ljubi Žižeka svoga. Je li teorijska subverzija zapravo kapitalistička perverzija i druge nedoumice o etičko-političkom čudovištu Žižekove misli (2009) a Svi kvorumaši znaju da nisu kvorumaši. Aporije reprezentacije u kvorumaškome pjesništvu (2005). V rámci Kroatistických setkání v Brně pronesl v roce 2014 přednášku Čitanje predrasuda čitanja. Rasprava o idejama autorstva, izvornosti i lirike u Cesarićevim pjesmama Voćka poslije kiše i Pjesma mrtvog pjesnika. Při své druhé účasti v roce 2024 věnoval svůj tematický blok naléhavé a kontroverzní problematice, již představuje postavení literatury a otázka významu jejího studia v současnosti.
Ludost pjesništva : Ideja dara u Cesarićevoj Pjesmi mrtvog pjesnika
Aleksandra WOJTASZEK
(*1991, Nowy Targ, Polsko)
Polská literární vědkyně, novinářka a překladatelka. Přednáší na Ústavu slovanské filologie Jagellonské univerzity v Krakově. Zabývá se především současnou chorvatskou a srbskou prózou a poezií z perspektivy kulturních studií. Vydala monografii Topografie przestrzeni wyobrażonych: Serbska i chorwacka fantastyka gatunkowa (2022). Překládá jihoslovanské autory do polštiny (mj. knižní překlady Faruka Šehiće a Radmily Petrović). Během prvního hostování na Kroatistických setkáních v Brně v roce 2023 analyzovala poezii Dorty Jagić a Moniky Herceg. V roce 2026 ve své přednášce pojednala o imagologickém obrazu Romů v chorvatské literatuře a Chorvatů v romské literatuře a v rámci literárního večera také svou knihu esejí a reportáží o Chorvatsku, která v ČR vyšla v překladu Martina Veselky pod názvem Fjaka: Chorvatská sezona (2025).
Poetry and Engagement: Monika Herceg in the Labyrinth of Herstory and Itstory