V rámci VIII. kroatistických setkání v Brně jsme přivítali tři zahraniční hosty. Leszek Małczak (Katovice) ve svých přednáškách pojednal o ideologických a subversivních strategiích překládání chorvatské literatury v komunistickém Polsku. Lana Molvarec (Záhřeb) se zabývala fenoménem cestování a reprezentacemi Splitu v současné chorvatské próze. Aleksandra Wojtaszek (Krakov) představila poetiku současných chorvatských básnířek Dorty Jagić a Moniky Herceg. Tradiční přednáškový blok zahraničních odborníků doplnily dvě odpolední tematické sekce určené nejen pro akademickou veřejnost. První z nich jsme uspořádali ve spolupráci s Katedrou jihoslovanských a balkanistických studií FF UK a pod záštitou Českého komitétu balkanistů pod názvem Překládání z jihoslovanských literatur: česká perspektiva. Sekce se skládala z přednášky Petra Stehlíka Jihoslovanské literatury v českých knižních překladech po roce 1989: co, proč a jak se vydávalo? a kulatého stolu na téma Překládání z jihoslovanských literatur: současný stav, tendence a výhledy, jehož se zúčastnili překladatelé Jaroslav Otčenášek, Petr Mainuš, Libor Doležán, Jakub Novosad a nakladatel Josef Kodet (Nakladatelství Altenberg). Druhým tematickým blokem Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995): třicet let poté jsme si připomněli výročí těchto tragických událostí představením českých překladů dvou románů současných bosenskohercegovských autorů (Ivica Đikić: Beara: dokumentární román o genocidě ve Srebrenici, Brno 2021, přel. Petr Stehlík; Lana Bastašić: Chyť toho králíka, Praha 2022, přel. Jakub Novosad) za účasti jejich překladatelů a redaktorů Jana Dvořáka (Albatros Media – CPress) a Martiny Mašínové (Argo). Poté následovala projekce dokumentárního filmu Scream for Me Sarajevo (2017, r. Tarik Hodžić), který vypráví fascinující příběh o síle vzdoru a odhodlání v konfrontaci s válečnou zkázou, smrtí a strádáním v obležené metropoli Bosny a Hercegoviny.
FOTOGALERIE
